Po stále častějším přemlouvání syna Jendy k účasti na tomto závodě jsem "rezignoval" a zvýšil intenzitu tréninku. Celkově to ale i tak bylo málo na to, aby jsme ten závod dali celý. Je to opravdu náročná akce. Jenže natrénujte "profi", když máte v týmu jednoho důchodce, a dva "zajíce". A rozdělovat psy podle věku, na to není čas. Kromě toho zůstavších psů v kotcích je mi pak docela líto, a okamžik, kdy k takovémuto rozdělení stejně dojde, se snažím oddálit co to de. Zatím ale Beník docela stíhá ostatním, tak jejich věk ještě lze kombinovat. Naše účast tak byla spíše takovou zkušenou pro naše mladý. Agara a Ašara.

S Ašarem, ten už věk splňoval, jsem startoval první den v kategorii LT1, tj. čtyřspřeží Sibiřských husky, a zvládl pozici v předu na jedničku. Celá etapa prvního dne měřila 50km. Není to sice extrém, už jsme tu dali i 70-ku, ale tato etapa nás dost potrápila. To trápení se nakonec protáhlo na dvě hodiny ztráty na prvního, a to nebylo dobrý znamení. Ráno sem pak nahlásil odstoupení do tur. kategorie, a s připojením Bada a Agara do týmu jsme si zbytek závodu užili jako super trénink.

I přes odstoupení mám z letošního ročníku dobrý pocit, protože mlaďoši se ukázali ve výborném světle, když i Agar pod vedením Bada zvládnul pozici lídra na výbornou. Na příští rok tak máme lepší vyhlídky.