Ve dnech 21.-22. 11. 2009 jsme se zůčastnili midového závodu Šediváčkova 33 v lesích u Kubovy Hutě.

Na adresu závodu padlo hodně kritiky co se týče tratě (údajných 8 km z 18-ti byl totiž asfalt) , na které byl znát rukopis autora longových tratí a zastánce tvrdých podmínek patřících k longu, Pavla Kučery. Daleko horší bylo pro psy ale to počasí. Bylo tam krásné babí léto!

Já osobně to ale tak tragicky neviděl. Asfalt jsem "vyřešil " tak, že sem každej sjezd stál naplno na brzdách, a odnesly to "jen" tři odřený drápy u třech psů. Polštářky to vydržely.  S úděsným skřípěním jsme pak ale definitivně odpískali leč myslivců, jež jsme míjeli na části trati. Zajímavým zážitkem pro mě byla nová zkušenost při jízdě s osmičkou, to když mě půjčil čtyři psy Vašek Krásnejch. To byl docela mazec. Pozitivní zkušenost sem pak udělal s naší novickou Cheeky, která zvládla zkoušku na postu lídra.

Kritika trati mi připoměla jednu knihu přibližující závod Yukon Quest, kde jedna pasáž popisuje několik desítek mil dlouhý úsek trati, o který se závodníci "dělí" s kolonou těžkých náklaďáků a buldozerů, a kde se musheři a jejich psi brodí v břečce bahna a kamení. A říkám si, co tam by asi našinec vyváděl.